Dostali jsme další úkol na literaturu. Tentokrát se týká formy díla Míťova láska od ruského spisovatele, Ivana Bunina. Dostala jsem 100%, což mě překvapilo, a tak jsem se rozhodla úkol pro vaši případnou inspiraci zveřejnit.
Formu jsme začali procvičovat především proto, že ji budeme potřebovat znát k maturitě.
Míťova láska – Ivan Alexejevič Bunin
Forma díla (úryvku)
Míťova láska je novela o mladém chlapci, Mitiji, který prožil ‘‘románek‘‘ se studentkou divadelní školy, Káťou. Míťa je do dívky bláznivě zamilovaný, což se promítne také ve formě díla.
Novela je epický žánr, umělecký text, Bunin ale často popisuje (er-formou) vnitřní pocity hlavního hrdiny, počasí a přírodu, osobně bych tedy řekla, že některé části textu bychom mohli považovat za lyrické. Děj také (záměrně) není příliš dynamický, právě díky častému líčení, popisům a nepřímé řeči. Jsou zde využívané estetické prvky, expresivní výrazy, a kontrasty, citově zabarvená slova (linoucí se tóny, zčeření namodralých mračen):
,,.. všechno na světě mu začalo připadat zbytečné a trýznivé, a tím zbytečnější a trýznivější, čím to bylo krásnější.‘‘
nebo
,,.. zář gigantického lustru nad tou hlubinou; tóny předehry, hned hřímavé a ďábelské, hned zas něžné a smutné.‘‘
(příjemné letní dny, klidné, tiché noci, zpěv ptáků, oproti Míťově trýzni a bolesti)
Nelezneme zde také slova zastaralá, historismy, (např. čeledín), přesto, že v úryvku jich není mnoho, téměř v každém souvětí se vyskytuje personifikace, např. :
,,Lesy už tonuly v nesčíslných květech a vysoké trávy, a jejich zpěvná hlubina zvala do svého zeleného středu hlasy slavíků a kukaček.‘‘
nebo
,,Míťa spal při nezatažených oknech a sad a měsíc do nich celou noc hleděly,‘‘
metaforická přenášení pojmenování (mrazivá měsíční noc; ,,..tak sladce voněly smrky a jasmín..‘‘; perlová zář),
básnická přirovnání, například epiteton (noční slavíci; horké slunce).
Pro zdůraznění pocitů se v textu často opakují některá slova, například slovo trýzeň.
Taktéž si můžeme všimnout některých symbolů: měsíc (chlad, samota, smutek); změny počasí, které se promítnou v náladě (bouřky a lijáky, horké slunce, mrazivé noci).
Dílo obsahuje mnoho uměleckých a estetických tvarů, a, z pohledu realisty, nesmyslných spojení (něhou se zalykající slavíci, smrtelná bledost; snaha o tajuplnost – tichý, jemný a bledý měsíc, začarované ticho).
Kromě estetické funkce plní také funkci formativní, tedy může rozvíjet naši osobnost, přemýšlení a fantazii. Myslím, že citlivější lidé nebo lidé, kteří jsou zklamáni láskou jako Míťa, by si měli rozmyslet, jestli knihu číst; aby se do jeho role příliš nevžili a nenapadali je pak hlouposti.
Příjemné nedělní odpoledne přeje Kač.
2024 ©